Historie

Rochlitz byl po následující staletí spojen se vzestupem Wettinů. Díky rozšiřování držav markrabětem Konradem a jeho synem Dedonem došlo na hrade i panství od roku 1156 k prudkému vzestupu. Během přestavby na stálou rezidenci markraběte Viléma I. na sklonko 14. století se hrad začal nazývat »zámek« Rochlitz. Na konci 15. století byl zámek přestavěn Arnoštem a Albrechtem z Wettinů na vdovské sídlo jejich sestry vévodkyně Amálie.

Jedna z nejvýznamnějších osobností reformace měla své vdovské sídlo také na zámku Rochlitz: Vévodkyně Elisabeth von Rochlitz Zavedla – proti vůli svého tchána vévody Jiřího Vousatého a navzdory všem odpůrcům – okamžitě na panství Rochlitz reformaci.

Další rozsáhlá stavební fáze následovala na konci 16. století, kdy kurfiřt Kristián I. a jeho žena Žofie využívali Rochlitz jako lovecký zámek. V období baroka se prosadily jiné představy o panském bydlení a Rochlitz opět utichl. Sídlo panství a soud však zde zůstaly. V období 30leté války byl zámek Rochlitz mnohokrát ostřelován, obsazen a znovu osvobozen.

Říšský hrad Rochlitz vznikl pravděpodobně v polovině 10. století jako součást systému hradů míšeňské marky. Okolo přelomu tisíciletí získali hrad Ekkehardingerové. První listinná zmínka hrad uvádí v roce 1009, kdy byl vypálen markrabětem Gunzelinem. S převodem vlastnictví na markraběte Konrada I. z Wettinů v roce 1143 skončila doba říšského hradu Rochlitz.